Všechno o Horské výzvě, seriálu tří, později až šesti závodů během jednoho roku v různých koutech naší republiky. Hezké trasy kolem 60 kilometrů a vcelku profesionální zázemí dělaly z Horské výzvy zajímavou alternativu dlouhých pochodů. Bohužel, stejně jako mnoho dalších (nejen) pochodů nepřežila Covidové období…
Letošní šumavský podnik seriálu Horská výzva, jsem od začátku bral především jako takový test vzájemné kompatibility s mojí novou závodní parťačkou Míšou. V ostrém tempu jsme si zaběhli přes 20 kilometrů, vylezli na několik kopečků, vyzkoušeli pohyb za světla i v noci, a v neposlední řadě zvládli skoro 54 kilometrů. Takže spokojenost, i když jsme nakonec závod nedokončili.
Několik ročníků seriálu závodů Horská výzva začínalo vždy v průběhu dubna v drsném prostředí Jeseníků. Snad pokaždé si závodníci mohli užít spousty sněhu a teploty pod bodem mrazu, což závod činilo zajímavým, v našich končinách relativně výjimečným a hodně populárním. Letos však došlo ke změně termínu a přesunu doprostřed léta.
Je to tak, dnes pět minut před půlnocí začíná další ročník seriálu horských závodů nazvaný Horská výzva. A začíná trochu netradičně v Krušných horách, kde se koná již několikrát realizované, 66 kilometrů dlouhé kolečko z Božího Daru přes Abertamy, Jáchymov, Stráž nad Ohří a Klínovec zase zpátky do místa startu.
Poslední Horská výzva letošního roku měla dát odpověď na otázku, jestli s mým parťákem Kódlem zakončíme soutěžní sezónu 2015 bez ztráty kytičky s úžasným výsledkem 100% dokončených závodů. Nadšení pro věc jsme měli bezmezné, ale to je u takových pochodů jen jedna z mnoha podmínek pro úspěch.
Na třetí závod ze seriálu Horská výzva jsme se do Krušných hor na Boží dar vypravili ve společnosti druhého týmu s všeříkajícím názvem „Půlka kurníku“. Po návratu z deštivého Skotska jsem se těšil na slunečné počasí a relativně pohodový závod v nepříliš náročném terénu. Realita se však ukázala být poněkud odlišná…
Druhá společná HV s Kódlem, tentokrát v Krkonoších. Prošli jsme se pěkně, mimo jiné proto, že rosničky si slibované bouřky a krupobití na poslední chvíli rozmyslely, a tak se celý pochod nesl ve znamení jasné oblohy a příjemné (po poledni až nepříjemné) teploty. A také mého bolavého kolena, které mě začalo táhnout už pár metrů po startu a předznamenalo hodně pomalý průběh závodu.
A je to tady, letošní sezóna dálkových pochodů a závodů začíná právě dnes! Jako již několik let je prvním závodem Horská výzva v Jeseníkách, která slibuje náročné podmínky, spoustu sněhu, ledu a vody. Na start se těším spolu s Karlem alias Kódlem. Právě teď se nacházíme v autě zhruba na půli cesty mezi Prahou a Kouty nad Desnou, odkud se v čase 23:55 bude startovat.
A je to tady, další víkendová Horská výzva je za námi. Tentokrát jsme pobíhali po Krkonoších. Měli jsme natrénováno, přípravu spojenou s částečným projitím plánované trasy závodu jsme absolvovali už před 14 dny. Trasa se od poslední změny už nijak neupravila, takže žádná Sněžka, zato 4 hlavní náročné výstupy a sestupy. Prostě dřina jako obvykle.
Týden před druhou Horskou výzvou postihly Českou republiku a Čechy především silné povodně, takže nebylo jisté, zda se závod vůbec uskuteční. Naštěstí se počasí včas umoudřilo a závod se konal podle předpokladů v termínu 7. a 8. června. Co se však proti původnímu plánu změnilo byla trasa. Ale nakonec to zas tak moc nevadilo a i díky krásnému počasí jsme si to skvěle užili.
A jsme doma… I přes několikatýdenní ujišťování rosniček z ČHMÚ o tom, že ten další týden je zaručeně poslední zimní a že pak už bude jaro, jarní teploty a rozkvetlé kytičky, realita byla jiná. Pár dní před závodem připadlo k již tak bohaté sněhové nadílce v Jeseníkách dalších 30-60 centimetrů sněhu, takže se ze závodu stalo bílé peklo. Doslova.