Na otočku na…

Jako přiměřeně zdatný účastník dálkových pochodů jsem hledal možnost, jak se zabavit i v čase, kdy zrovna není žádný pochod na blízku. Případně jsem někde v horách na dovolené s rodinkou, která však holduje turistice výhradně konvenční. Nakonec mě napadlo zkusit si v relativně krátkém časovém úseku vyjít/vylézt/vyšplhat nějaký ten vysoký kopec či horu poblíž ubytování a za pár hodin být zase připraven k trávení společných chvilek. Proto to “Na otočku”.

Většinou platí, že čím vyšší hora, tím náročnější výstup. U hor nad 2000 metrů je téměř vždy minimálně část cesty jištěná a vylepšená různými kovovými kolíky a stupátky, hovoříme tedy o trasách typu “via ferrata”. Ale protože jsem pochodník a nikoliv horolezec, snažil jsem se vybírat si ty lehčí varianty (pokud to šlo). Veškeré zde popisované výstupy jsem zvládl pouze v dobrých botách s neklouzavou podrážkou a v lezecké helmě. Vždycky to nebylo úplně snadné, ale do vysloveně nebezpečných dobrodružství jsem se nepouštěl. Pokud se ve výškách necítíte úplně jistě, nemáte dostatečnou fyzičku nebo jste menšího vzrůstu, dalším zabezpečovacím vybavením rozhodně nic nezkazíte.

No Results Found

The page you requested could not be found. Try refining your search, or use the navigation above to locate the post.

Pin It on Pinterest