Rakovnická 100 2024 aneb Spartan Race na Křivoklátsku

Rakovnická 100 2024 aneb Spartan Race na Křivoklátsku

I když to tak nebylo úplně v plánu, Rakovnická je i letos mojí první stovkou sezóny. Pár kratších pochodů už sice v nohách mám, ale toto bude první skutečná prověrka mých schopností. Obzvlášť, když je i letos Rakovnická o malinko delší a o malinko náročnější. Pořád se sice řadí k těm zvládnutelnějším a běhatelným, ale skoro 107 kilometrů a 2.400 výškových metrů už dá člověku zabrat. Obzvlášť, když to vypadá, že letos si užijeme pro změnu škaredého počasí se spoustou deště…

Středočeská 60 2024 aneb brdské kolečko s Trilobitem

Středočeská 60 2024 aneb brdské kolečko s Trilobitem

Letos v dubnu jsem se rozhodoval mezi dvěma kratšími pochody, protože na stovku zatím nemám natrénováno. První ve výběru byla trilobití Středočeská 60, druhá pak nejdelší trasa akce nazvané Pyšelský kopeček. Nakonec zvítězila šedesátka – byla kratší, levnější a, což jsem samozřejmě dopředu nemohl vědět, bylo mnohem hezčí počasí. A konala se v Brdech, které mám rád a kam se teď už tak často nedostanu. Takže jsem si v sobotu v půlce dubna sbalil lehkou běžeckou vestu a vyrazil autem do Dobříše, kde byl start i cíl akce.

S Trilobitem (ne)zimou nezimou 2024 aneb padesátka jarní přírodou

S Trilobitem (ne)zimou nezimou 2024 aneb padesátka jarní přírodou

Už pár let to přes zimu se závody moc nepřeháním. Zlatým hřebem sezóny bývá Pražská stovka, pak to vesměs vydržím v tréninkovém tempu až do pozdního jara. Při pohledu na místo startu a druhou půlku trasy letošního pochodu Zimou nezimou jsem se ale rozhodl učinit výjimku. Na metro v Roztylech to mám od mámy slabou čtvrthodinku pomalé chůze a kopečky a traily v okolí Vltavy jsem už nějakou dobu neviděl, takže rozhodování bylo rychlé a snadné.

Pražská 100 2023 aneb zimní pohádka s Olafem (DNF)

Pražská 100 2023 aneb zimní pohádka s Olafem (DNF)

Loni jsem se jen pár hodin před startem P100 rozestonal a táhlo se to se mnou celou zimu. Letos jsem si to odbyl už koncem října, a tak jsem se mohl dostavit na start jubilejního 30. ročníku tohoto závodu, který sliboval nejedno překvapení. Navíc Olafovi skvěle vyšla objednávka počasí, rosničky hlásily teploty pod bodem mrazu i přes den a více méně nepřetržité sněžení, a k nemalé radosti skoro všech účastníků jim tentokrát jejich předpověď vyšla na jedničku. 

Ohlédnutí za dovolenou v Irsku na podzim roku 2023

Ohlédnutí za dovolenou v Irsku na podzim roku 2023

Pro svou první sólo expedici jsem si vybral 250 kilometrů dlouhý trek v Irsku vedoucí z městečka Oughterard až do pustiny mezi městy Ballina a Tobercurry. Cílem bylo nejen ujít v průměru 30 kilometrů za den, ale především si vyvětrat hlavu a odpočinout si od lidí. Což se povedlo, ovcí, krav a dalších čtyřnohých zvířat jsem potkal nesrovnatelně víc, než dvounohých pánů tvorstva. Být trochu lepší počasí, trochu méně asfaltu a v neposlední řadě si třetí den nepochroumat pravou nohu, byla by to naprosto dokonalá dovolená.

Návrat z Irska 2023

Návrat z Irska 2023

Den 10. — Nastal čas návratu. Poslední irské probuzení bylo příjemné, vyspal jsem se takříkajíc do růžova. A dokonce venku neprší! Jen ten batoh se mi nějak smrsknul, nacpat do něj všechny věci, které chci vzít s sebou domů, není úplně jednoduché. Ale nakonec se to povede a ani tu neplánovaně nemusím nic nechat. Podle instrukcí majitele hotelu nechám klíč v pokoji, tak se ještě naposledy podívám do skříní a pod postel, jestli jsem na něco nezapomněl, a pak s bolavýma nohama opatrně scházím do přízemí. Když za mnou zaklapnou dveře, moje celodenní cesta domů právě začíná.

Až na konec světa… a zpět! (Ballina -> Cíl -> Ballina, TWW den 9.)

Až na konec světa… a zpět! (Ballina -> Cíl -> Ballina, TWW den 9.)

Den 9. — Poslední den mého treku po Irsku mě čeká skoro 40 kilometrů. Více jak polovina na cestě do cíle, který bůh-ví-proč leží tak nějak uprostřed země nikoho, u silnice R294 mezi typickými irskými kopci. Během přípravy jsem nebyl schopen dohledat, proč zrovna tam, čím je to místo zvláštní nebo významné. Trochu doufám, že tam na mě bude čekat nějaké příjemné překvapení, které tohle zvláštní finále ospravedlní. Protože varianta, že bych tuto poslední část vynechal a trek neušel celý, vzhledem k mé povaze naprosto nepřipadá v úvahu.

Déšť, psi a betonová loď (Killala -> Ballina, TWW den 8.)

Déšť, psi a betonová loď (Killala -> Ballina, TWW den 8.)

Den 8. — Dnes je předposlední den mého treku. A při pohledu na svou pravou nohu musím upřímně přiznat, že jsem tomu rád. Čeká mě sice jen 15 kilometrů, ale více méně pouze po asfaltu, který si s bolavým chodidlem moc nerozumí. Navíc má podle předpovědi celou dobu pršet. Naštěstí si můžu přispat, snídaně se podává až od devíti. A i když asi ani dneska nebudu trhat rychlostní rekordy, být v cíli moc brzo se nemusí vyplatit, nerad bych musel někde zmoklý dlouho čekat. 

Na severu u moře (Sheskin Forest -> Killala, TWW den 7.)

Na severu u moře (Sheskin Forest -> Killala, TWW den 7.)

Den 7. — Jen co nedaleko přestal jezdit pilný zaměstnanec státních lesů, upadl jsem do hlubokého spánku. Jako ukolébavku jsem měl troubení jelenů v říji, kteří svou partnerku pro vášnivou noc naštěstí hledali v dostatečné vzdálenosti od mého stanu. Ale jinak jsem až do šesti do rána nevěděl o světě. Moje vrstevnaté lože splnilo úkol na jedničku, spalo se mi fakt dobře. Dost na to, abych hned po probuzení začal s čelovkou na hlavě balit a s úderem sedmé ranní mohl vyrazit na dnešní cestu.

Putování mezi větrníky (Wild Nephin NP -> Sheskin Forest, TWW den 6.)

Putování mezi větrníky (Wild Nephin NP -> Sheskin Forest, TWW den 6.)

Den 6. — Nocování v národním parku daleko od lidí, daleko od civilizace bylo super. Před usnutím jsem ještě chvíli na mobilu zkoumal možnosti pro dnešní trasu, ale protože ráno bývá moudřejší večera, nakonec jsem toho nechal a věnoval se odpočinku. Předpověď počasí na dnešek je celkem optimistická, ale terén je tu obecně velmi náročný bez ohledu na to, jestli zrovna prší nebo svítí sluníčko. Tak se mi dlouhý, vydatný spánek bude jistě hodit.

Pin It on Pinterest