V této první části dvoudílného přehledu se ohlédneme za první polovinou naší společné dovolené v Chile, na které jsme si prohlédli vysoce položená místa na severu země, pekli se ve vlastní šťávě o pár stovek kilometrů dál na jih na nejvyprahlejší poušti světa Atacamě a s batohem na zádech se procházeli patagonským národním parkem Torres del Paine.
Den 15. — Po včerejším klidném dni spojeném s výletem za dvěma ledovci jsme to do postele zalomili docela brzo. Proto není divu, že jsme se sami probudili ještě před budíkem nařízeným na osmou. Po snídani míříme k novému autobusovému nádraží, odkud nám v 11 hodin jede přímý autobus do Punta Arenas.
Den 14. — I přes maximální snahu se Hance nepodařilo objednat lístky na plavbu za ledovcem přes internet. A byla z toho hodně smutná. Proto jsme se dohodli, že brzo ráno zkusíme jít do přístavu k lodím naslepo a třeba se na nás usměje štěstí. Něco málo po sedmé vyrážíme k moři do přístavu v Puerto Natales a nezbývá nám než doufat…
Den 13. — Poslední den pobytu u vrcholků majestátných hor začínáme už v sedm ráno. Jako obyčejně se po probuzení jdeme trochu opláchnout, potom pozvolna balíme sebe i stan. Počasí je takové všelijaké, chvíli svítí sluníčko a je téměř kouzelně, chvíli je zataženo, každou chvilku prší, ale hlavně fouká silný a nepříjemně nárazový vítr.
Den 8. — Osmý den naší dobrodružné výpravy po Chile se rozloučíme s výdobytky civilizace a spolu se stanem, spacáky, obrovskými batohy, teplým oblečením a nadšením mladých cestovatelů se vrhneme do divočiny v národním parku Torres del Paine. Než se však dostaneme do kempu a poprvé na této dovolené postavíme stan, bude to ještě pár hodin trvat…