Den 13. — Dnes nás čeká sice závěrečná, ale zároveň nejkrásnější etapa treku, projdeme se skrz Duhové hory. Celkem urazíme asi 12 kilometrů s převýšením 500 metrů, ale vysilující by to být nemělo. Kromě prvního krátkého úseku se bude jenom pozvolna klesat až do samotného cíle v Landmannaulagaru, a ani terén by podle průvodce neměl být náročný.
Den 12. — Třetí den našeho čtyřdenního treku plánujeme dát si do těla zase trochu víc, cesta z Emstruru do Hrafntinnuskeru proto bude mít přes 28 kilometrů a převýšení skoro 550 metrů. Kromě krásného výhledu do okolí nás ke konci cesty bude čekat první setkání s pestrobarevnými kopci Duhových hor, více méně hlavní smysl naší cesty.
Den 11. — Když jsme se ráno kolem osmé hodiny probudili, byla už chata skoro prázdná, kromě nás v ní zůstalo už jen pár dalších cestovatelů. Sbalili jsme si naše prádlo, snesli si batohy z prvního patra do přízemí a obuli se. Na rozdíl od oblečení měly boty k úplné dokonalosti dost daleko, ale díky „ovečkovským“ ponožkám z Merina nepředstavovala mírná vlhkost velký problém.
Den 10. — Budíček je někdy mezi osmou a devátou hodinou ranní a než se nasnídáme, dobalíme a vylezeme před hotel, je deset. Venku je však mírná rozmrzelost ze zdržení rychle přebita, protože lije jako z konve. Autem popojíždíme pár stovek metrů na parkoviště u informačního centra, které se nachází přímo před 62 metrů vysokým vodopádem Skógafoss.
Den 9. — Po tradičním ranním rituálu se rozhodujeme pro prohlídku okolí. Konkrétně máme v plánu procházku k vodopádu Svartifoss a návštěvu čela ledovce Skaftafellsjökull. Později se dnes ještě chceme podívat i na trojici zkamenělých trollů Reynisdrangar u městečka Vík-í-Mýrdal, a zapomenout nechceme ani na nejjižnější výběžek Islandu v Dyrhólaey.
Den 8. — Ráno si trochu poležíme, přeci jen jsme včera dorazili dost pozdě. Během snídaně vymýšlíme program pro dnešní den, protože kromě místa přespání poblíž národního parku Skaftafell máme prázdný diář. Nakonec se shodnem na tom, že se pojedeme podívat na ledovec Vatnajökull, konkrétně na ledovcový splaz Skálafellsjökull, a prohlédneme si ledovcové jezero Jökulsarlón.
Den 7. — I když byl včerejší den jedním slovem úžasný, únava si vybrala svou daň a my se potřebujeme pořádně vyspat. Budíček kolem půl deváté proto je rozumným řešením. Podle itineráře na nás čeká výlet na další sopku, tentokrát Kraflu, návštěva nejmohutnějšího vodopádu Dettifoss a nakonec kaňon Ásbyrgi zarostlý skutečným islandským lesem!
Den 6. — Je šest hodin, nejvyšší čas připravit se na dnešní celodenní výlet do kráteru sopky Askja. Moc jsme toho sice nenaspali, ale nadšení pro věc a energetický nápoj dělají se znaveným tělem divy. Rychle balíme a všechny potřebné věci cpeme do jednoho velkého batohu; vše ostatní bude muset zůstat v autě. Hlavně nesmíme zapomenout na jídlo a pití!
Den 5. — Naše přání vyslovené před usnutím se skutečně vyplnilo, ráno nás místo bubnování deště budí příjemné ticho. Když se ale konečně vyhrabeme ze spacáků a vyvalíme před stan, naše nadšení rychle chladne. A to nejen proto, že trochu fouká a venku je hodně vlezlá zima nepříjemně zalézající za nehty. Především obloha nám dělá starosti, protože neslibuje žádné brzké zlepšení.
Den 4. — Pro dnešní den máme v plánu seznámit se s islandskými tuleni, navštívit kostel Þingeyrakirkja stojící na místě prvního islansdkého kláštera, prohlédnout si zachovalou farmu Glaumbær z 18. století, projít si město Akureyri a pokochat se pohledem na jeden z nejkrásnějších islandských vodopádů Goðafoss, u kterého zároveň plánujeme strávit další noc.