Jako rozumní a zodpovědní sportovci nenecháváme nic náhodě a máme v úmyslu se na Beskydskou sedmičku co nejlépe připravit. A protože už známe téměř přesnou trasu letošního závodu, není nic snadnějšího než nahrát si ji do GPS navigace, sbalit to nejnutnější na cestu, pořádně zavázat boty a vyrazit. Vzhůru do Třince!
A je to za námi, první společná dovolená na Islandu je minulostí. Strávili jsme spolu krásných 16 dní, během kterých jsme autem obkroužili Island kolem dokola a prohlédli si snad to nejkrásnější, co tento malý ostrov může nabídnout. Zažili jsme toho spousty, nafotili stovky krásných fotek a kochali se bezpočtem nádherných pohledů a scenérií. Prostě nádhera!
Den 16. — Poslední den máme v plánu návštěvu východního cípu poloostrova Reykjanesskagi u města Garður, prohlídka pevninského zlomu rozdělujícího euroasijskou a severoamerickou pevninskou desku u města Hafnir a nakonec koupání v nejznámějších přírodních přírodních lázních nazvaných Modrá laguna. A pak samozřejmě vrácení auta a odlet.
Den 15. — Předposlední den našeho pobytu máme na programu jediný bod – obhlídku Reykjavíku, hlavního města Islandu. Těšíme se především na dominantu města, katedrálu Hallgrímskirkja, ale zajímavá bude určitě i nová koncertní hala Harpa nebo ulice v centru pojmenovaná Laugavegur, tedy stejně, jako trek skrz Duhové hory.
Den 14. — Dnes náš čeká nás zdaleka nejnavštěvovanější oblast celého Islandu nazvaná Zlatý Okruh. Nejdříve se pojedeme podívat na gejzíry v oblasti Haukadalur, kde mimo jiné občas stříká ten, který dal všem gejzírům jméno. Pak navštívíme mohutný vodopád Gullfoss, a nakonec nás čeká geograficky i historicky zajímavá oblast Þingvellir.
Den 13. — Dnes nás čeká sice závěrečná, ale zároveň nejkrásnější etapa treku, projdeme se skrz Duhové hory. Celkem urazíme asi 12 kilometrů s převýšením 500 metrů, ale vysilující by to být nemělo. Kromě prvního krátkého úseku se bude jenom pozvolna klesat až do samotného cíle v Landmannaulagaru, a ani terén by podle průvodce neměl být náročný.
Den 12. — Třetí den našeho čtyřdenního treku plánujeme dát si do těla zase trochu víc, cesta z Emstruru do Hrafntinnuskeru proto bude mít přes 28 kilometrů a převýšení skoro 550 metrů. Kromě krásného výhledu do okolí nás ke konci cesty bude čekat první setkání s pestrobarevnými kopci Duhových hor, více méně hlavní smysl naší cesty.
Den 11. — Když jsme se ráno kolem osmé hodiny probudili, byla už chata skoro prázdná, kromě nás v ní zůstalo už jen pár dalších cestovatelů. Sbalili jsme si naše prádlo, snesli si batohy z prvního patra do přízemí a obuli se. Na rozdíl od oblečení měly boty k úplné dokonalosti dost daleko, ale díky „ovečkovským“ ponožkám z Merina nepředstavovala mírná vlhkost velký problém.
Den 10. — Budíček je někdy mezi osmou a devátou hodinou ranní a než se nasnídáme, dobalíme a vylezeme před hotel, je deset. Venku je však mírná rozmrzelost ze zdržení rychle přebita, protože lije jako z konve. Autem popojíždíme pár stovek metrů na parkoviště u informačního centra, které se nachází přímo před 62 metrů vysokým vodopádem Skógafoss.
Den 9. — Po tradičním ranním rituálu se rozhodujeme pro prohlídku okolí. Konkrétně máme v plánu procházku k vodopádu Svartifoss a návštěvu čela ledovce Skaftafellsjökull. Později se dnes ještě chceme podívat i na trojici zkamenělých trollů Reynisdrangar u městečka Vík-í-Mýrdal, a zapomenout nechceme ani na nejjižnější výběžek Islandu v Dyrhólaey.