V této rubrice jsou reportáže z pochodů a závodů, dlouhých i krátkých, které jsem navštívil jen jednou, nebo je má účast jen občasná a velmi nepravidelná, a tak si zatím nezaslouží samostatnou položku v nabídce.
Druhá společná HV s Kódlem, tentokrát v Krkonoších. Prošli jsme se pěkně, mimo jiné proto, že rosničky si slibované bouřky a krupobití na poslední chvíli rozmyslely, a tak se celý pochod nesl ve znamení jasné oblohy a příjemné (po poledni až nepříjemné) teploty. A také mého bolavého kolena, které mě začalo táhnout už pár metrů po startu a předznamenalo hodně pomalý průběh závodu.
A je to tady, letošní sezóna dálkových pochodů a závodů začíná právě dnes! Jako již několik let je prvním závodem Horská výzva v Jeseníkách, která slibuje náročné podmínky, spoustu sněhu, ledu a vody. Na start se těším spolu s Karlem alias Kódlem. Právě teď se nacházíme v autě zhruba na půli cesty mezi Prahou a Kouty nad Desnou, odkud se v čase 23:55 bude startovat.
Po přestěhování zpět do Prahy jsem měl najednou spoustu volného času. Především o víkendech. Proto jsem se mohl více méně okamžitě rozhodnout, že třetí sobotu v červnu strávím pobíháním po Slavkovském a Českém lese, kde se konal první ročník závodu nazvaného Metternichova výzva. Start i cíl akce byl v Lázních Kynžvart, kam jsem také v osm ráno dorazil.
A je to tady, další víkendová Horská výzva je za námi. Tentokrát jsme pobíhali po Krkonoších. Měli jsme natrénováno, přípravu spojenou s částečným projitím plánované trasy závodu jsme absolvovali už před 14 dny. Trasa se od poslední změny už nijak neupravila, takže žádná Sněžka, zato 4 hlavní náročné výstupy a sestupy. Prostě dřina jako obvykle.
Kdysi dávno, přesně před 378 dny, jsme se vydali na pochod nazvaný GeoKoPr, ale do cíle nedošli. Během roku jsme proto poctivě trénovali, nachodili mnoho stovek kilometrů a zúčastnili se hned několika pochodů. Takže jsme si před startem mohli s klidným svědomím říci, že jsme na pátý ročník GeoKoPru připraveni.
Týden před druhou Horskou výzvou postihly Českou republiku a Čechy především silné povodně, takže nebylo jisté, zda se závod vůbec uskuteční. Naštěstí se počasí včas umoudřilo a závod se konal podle předpokladů v termínu 7. a 8. června. Co se však proti původnímu plánu změnilo byla trasa. Ale nakonec to zas tak moc nevadilo a i díky krásnému počasí jsme si to skvěle užili.
A jsme doma… I přes několikatýdenní ujišťování rosniček z ČHMÚ o tom, že ten další týden je zaručeně poslední zimní a že pak už bude jaro, jarní teploty a rozkvetlé kytičky, realita byla jiná. Pár dní před závodem připadlo k již tak bohaté sněhové nadílce v Jeseníkách dalších 30-60 centimetrů sněhu, takže se ze závodu stalo bílé peklo. Doslova.
Bylo… Nebylo… Kdysi dávno přišla Hanka s tím, že banda místních nadšenců hledajících „poklady“ pořádá takový menší pochod z Olomouce, respektive ze Svatého Kopečku u Olomouce, až na Praděd. Celkem něco málo přes 80 kilometrů. Po několika dnech jsme se rozhodli přihlásit se a vyzkoušet to. Dovolená na Islandu se blížila a přípravu nebylo radno podceňovat!