Ostatní a zaniklé pochody
Na této stránce jsou vypsány všechny pochody, které jsem zatím šel jen jednou či dvakrát a nemá smysl jim zatím tvořit samostatnou stránku, nebo je z nějakého důvodu s největší pravděpodobností už nikdy nehodlám absolvovat. Což neznamená, že jsou špatné. Ale mohou být daleko, v nevhodný termín, nebo prostě jen nemůžu stíhat všechno… 🙂 Poslední zástupcem této kategorie jsou pochody, které se již nadále nebudou konat.
Krušné hory nejsou krušné 2023 aneb …jsou, bohužel jsou (DNF)
Nemám to nějak statisticky podchyceno, ale přijde mi, že po Covidu rozhodně víc závodů zaniká než vzniká. Takže, když jeden takový nový vznikne, navíc v krásném prostředí Krušných hor, kde od konce Horské výzvy žádné pořádné organizované proběhnutí není možné, prostě se musím přihlásit a pochod s názvem Krušné hory nejsou krušné si poznamenat do kalenáře. A začít se těšit, protože to podle všeho bude moje jediná prázdninová stovka.
Běhej lesy 2021 aneb masový skoro-půlmaraton kolem Karlštejna
Blíží se Beskydská sedmička, asi nejmasovější ultra u nás. Je na čase se začít socializovat a zvykat si na lidi. Běhej lesy, ryze komerční akce pro stovky a možná tisíce běžeckých nadšenců, se jeví jako dobrá příležitost. I přes občasnou reklamu na Facebooku mě tato událost doposud nechávala klidným, ale když mi přišla do emailu pozvánka od kolegů, navíc s příslibem placeného startovného, po krátkém rozmýšlení jsem se nakonec přihlásil.
Jarní Den cesty 2021 podhůřím Šumavy aneb šlo to, ale hodně to dřelo…
Den cesty je tak trochu punková akce. Bez zázemí a oficiálního organizátorského servisu, jen se společným místem startu a naplánovanou trasou v délce, kterou během 24-hodinového limitu zvládnou zdolat jen ti nejlepší z nejlepších. Letošní trasa s podtitulem Extra COVIDový kopírovala podzimní z loňského roku, startovala v Klatovech na nádraží a ve své maximalistické podobě končila v Soběslavi a měřila přes 183 kilometrů. A na startu jsem byl i já…
Pochod krajem severočeských jednotek 2020 aneb “Bahna” ve Středohoří
Za normálních okolností bych teď měl bolavé nohy a v hlavě čerstvé zážitky z Krkonoš, protože víkend v polovině června tradičně patří Krakonošově stovce. Letos je ale všechno jinak, a tak mířím po dálnici D8 na severozápad do městečka Terezín, odkud ráno startuje pochod s trochu kryptickým názvem Pochod krajem severočeských jednotek. Těším se, protože České Středohoří znám jen málo. Jen kdyby už konečně přestalo pršet…!
Skalní hrádky Labských pískovců 2019 aneb 29 hodin v Českém Švýcarsku
Po loňském, vcelku povedeném pochodování Českým Švýcarskem a Lužickými horami jsem celkem bez přemýšlení nahlásil účast i na letošní rok. Jen tak mimochodem jsem zaregistroval, že trasa má být delší a klikatější, navíc ani předpověď počasí neslibovala zázraky. Nic z toho mě ale neznervóznilo, před očima jsem měl jen loňskou příjemnou procházku. O to studenější sprcha na mě druhý srpnový víkend v Krásné Lípě čekala.
Fabiánova 100 2019 aneb jarní očistec ve východních Brdech
Není příliš obvyklé, abych během jednoho měsíce absolvoval dva pochody na skoro stejném místě. Ale protože se jedná o Brdy, které mám aktuálně skoro “za barákem”, a první z pochodů se odehrával v jihozápadní části u Spáleného Poříčí, nebyla má účast na Fabiánově stovce alias Brdské stezce žádným nudným opáčkem. Navíc jsem měl Brdům co vracet, zatím to tam pro mě vždy dopadlo neslavně.
Brdskými hvozdy 2019 aneb potřetí v Brdech a zase bez úspěšného konce (DNF)
Zbrusu nový pochod nazvaný Brdskými hvozdy byl mým třetím pokusem o úspěch v místech, které byly veřejnosti ještě nedávno uzavřeny. Od počátku se vše sice vyvíjelo slibně, ale obrovská porce kilometrů po tvrdém povrchu (asfalt a podobné, chodidlům nepřátelské materiály) na mých nohách po 100 kilometrech zanechala takovou paseku, že jsem při představě dalších minimálně 30 kilometrů raději hodil flintu do žita…
Skalní hrádky Labských pískovců aneb má premiéra na severu Čech
Ačkoliv se na severu Čech koná hned několik vesměs zimních a jarních dálkových pochodů, pro mě osobně to zatím byla Terra incognita. To se však mělo změnit v polovině srpna, kdy se konal další ročník pochodu nazvaného Skalní hrádky Labských pískovců. A protože jsem byl po Týnišťských šlápotách na vlně, rozhodl jsem se dát si před Beskydskou sedmičkou ještě jednu přípravnou akcičku.
Fabiánova 100 2018 aneb jednou jsi dole, jednou nahoře (DNF)
Namlsán hodně povedeným Pražským půlmaratonem mám zálusk na další trofej – reinkarnovanou Fabiánovu stovku konanou v Brdech. Organizace se ujal můj kamarád a parťák z B7 Jirka Větvička s pomocníky, takže to pro mě bude mít i trochu jiný rozměr. Musím ukázat, že loňské fiasko s nedokončeným beskydským propršeným pochodem byl ojedinělý výbuch…
Náročných, ale úspěšných 24 hodin na Hostýnské stoosmě 2016
Hostýnské osmy jsem se chtěl zúčastnit už jednou, před několika roky, ale ze zdravotních důvodů to nakonec nevyšlo. A když jsem se chtěl přihlásit letos, byla už startovní listina beznadějně zaplněna. Naštěstí byla u příležitosti pátého výročí založení závodu organizátory připravena ještě jedna varianta nazvaná Hostýnská stoosma, tak jsem se přihlásil na ni.
Quo vadis 2016 aneb Vítání jara na Milešovce
První letošní “ostrý závod” nesoucí název Quo Vadis aneb vítání jara na Milešovce je úspěšně za mnou. Proti mým předpokladům to rozhodně nebyla procházka růžovou zahradou, naopak jsem si během těch 55 kilometrů s převýšením kolem 2000 metrů docela máknul. Navíc jsem si užil víc zimy, než na Pražské stovce a pochodu Zimou nezimou dohromady.
Metternichova výzva 2014 zdolána v rekordním čase
Po přestěhování zpět do Prahy jsem měl najednou spoustu volného času. Především o víkendech. Proto jsem se mohl více méně okamžitě rozhodnout, že třetí sobotu v červnu strávím pobíháním po Slavkovském a Českém lese, kde se konal první ročník závodu nazvaného Metternichova výzva. Start i cíl akce byl v Lázních Kynžvart, kam jsem také v osm ráno dorazil.
GeoKoPr 2013 podruhé a tentokrát až na Praděd
Kdysi dávno, přesně před 378 dny, jsme se vydali na pochod nazvaný GeoKoPr, ale do cíle nedošli. Během roku jsme proto poctivě trénovali, nachodili mnoho stovek kilometrů a zúčastnili se hned několika pochodů. Takže jsme si před startem mohli s klidným svědomím říci, že jsme na pátý ročník GeoKoPru připraveni.
Kolečko po Jeseníkách aneb Jesenická 60 2013
Po úspěšně zdolaných Prčicích a aktivně prochozeném víkendu na Zadově jsme na další víkend plánovali především klid a odpočinek. Ale jak už to tak bývá, nakonec dopadlo všechno úplně jinak. Stačil jeden email od Hanky, můj nadšený souhlas a místo lenošení jsme si začali chystat vybavení na náš první a celkově čtyřicátý závod kolem Jeseníků nazvaný jako Jesenická 60.
GeoKoPr 2012 aneb jak to všechno začalo
Bylo… Nebylo… Kdysi dávno přišla Hanka s tím, že banda místních nadšenců hledajících “poklady” pořádá takový menší pochod z Olomouce, respektive ze Svatého Kopečku u Olomouce, až na Praděd. Celkem něco málo přes 80 kilometrů. Po několika dnech jsme se rozhodli přihlásit se a vyzkoušet to. Dovolená na Islandu se blížila a přípravu nebylo radno podceňovat!