Pochodování
Chodit po horách je zábava, ale teprve v rámci nějakého organizovaného pochodu a nejlépe se startovním číslem na prsou je to ten správný adrenalin.
Karlštejnská tlapička 2023 aneb druhý pohár do sbírky!
Karlštejnská tlapička patří mezi mé nejoblíbenější “kratší” pochody a závody, tak kolem 50 kilometrů. Jednak mám rád Karlštejn, a pak se organizátorům pokaždé podaří naplánovat zajímavou trasu v okolních lesích, loukách a vesnicích. Navíc jsem zde před lety poprvé a zatím naposledy získal krásný pohár za páté místo, takže když byl oznámen termín letošního ročníku, okamžitě jsem si toto datum vyznačil do kalendáře a začal se těšit.
Krakonošova 100 2022 aneb asfaltové peklíčko v Krkonoších
56. ročník Krakonošovy stovky přinesl další změny. Bezesporu největší byla více jak z poloviny úplně překopaná trasa, která se “pro změnu” vyhnula Sněžce a všemu na východ od ní. Naopak způsob komunikace zůstal beze změny, takže ještě v den závodu byla na hlavní stránce oficiálního K100 webu “aktualita” z konce března. Naštěstí stránka s trasou aktualizovaná byla a všichni účastníci navíc dostali den před startem informační email, takže vzhůru do Krkonoš!
Beskydská sedmička 2022 aneb po desáté v Beskydech!
Když jsem zhruba před měsícem po dvakrát odložené operaci palce pravé nohy definitivně odhodil berle, moje účast na B7 se zdála být hodně, HODNĚ nepravděpodobná. Ale rekonvalescence se povedla podle plánu, bolest se ustálila ve snesitelných mezích, a když dopadlo dobře i několik “průzkumných” výběhů během dovolené v Orlických horách, rozhodl jsem se zajet to do Beskyd zkusit. Zabalit uprostřed závodu to můžu vždycky, ne?
Pochod Praha-Prčice 2022 aneb do třetice všecho dobrého
Na 55. ročník pochodu z Prahy do Prčic jsme si museli počkat tři dlouhé, Covidem vyplněné roky. Uspořádáním tohoto masového turistického pochodu se ale zdá, že se věci vracejí zpátky do normálu. A nezbývá než doufat, že to bude návrat trvalý. Třetí květnovou sobotu se tak na start nejdelší varianty pochodu mohlo na konečné trasy metra C najednou postavit hned několik stovek natěšených pochodníků i běžců – bez roušek, dezinfekce a dvoumetrových rozestupů.
Karlštejnská tlapička 2022 aneb berounské repete po 5 letech
Nechci to zakřiknout, ale po dvou letech Covidového omezování se možná blýská na lepší časy. Minimálně Trilobitem Barrandov plánovaná Karlštejnská tlapička řeší jen klasické organizační věci a testy, roušky a další opatření spojená s touto metlou počátku dvacátých let tohoto století. Pravda, minimálně na nejdelší trase asi nepůjde o akci přímo masovou, ale i tak je to velmi příjemná změna.
Pražská 100 2021 aneb kolem Vltavy a konečně, KONEČNĚ až do cíle!
Ačkoliv mám na kontě již několik desítek úspěšně dokončených dálkových pochodů, před Pražskou stovkou jako by se mi vždycky rozklepala kolena. V uplynulých letech jsem celkem 7x stál na startu a spolu s ostatními vyrazil na náročnou a pokaždé originální trasu s cílem v pražských Modřanech. Ale po rozličných útrapách a nehodách se ve všech případech ve výsledkové listině nakonec objevilo potupné DNF. Odborně se tomu říká “Centum Pragensis complexus”.
Krakonošova 100 2021 aneb po tmě přes celé Krkonoše
55. ročník Krakonošovy stovky sliboval mnoho novinek – tradiční trasu včetně výstupu na Sněžku, netradiční termín v září, několik změn v oblasti kontrol a občerstvovacích stanic, a v neposlední řadě o hodinu posunutý start v 5 vlnách podle výkonnosti. Loňský ročník se kvůli Covidu nekonal, předloňský pro mě bohužel skončil už po necelých 30 kilometrech v Harrachově, letos jsem tak měl Krkonošům co vracet. A tak jsem na sever Čech v pátek krátce po poledni mířil s velkým očekáváním.
Beskydská sedmička 2021 aneb téměř perfektní závod
Letošní jaro a léto se neslo ve znamení stěhování. Ostatní činnosti včetně mého tréninkového i závodnického pobíhání se musely upozadit, Beskydskou sedmičku jsem však obětovat nehodlal. Proti loňskému, vskutku turbulentnímu ročníku, bylo plánovaných změn pomálu, takže neznámých bylo jen pár – jaké bude počasí, jaká bude moje forma a dokážu ještě vylepšit svůj loňský rekordní výsledek, který byl jen těsně přes 20 hodin?
Běhej lesy 2021 aneb masový skoro-půlmaraton kolem Karlštejna
Blíží se Beskydská sedmička, asi nejmasovější ultra u nás. Je na čase se začít socializovat a zvykat si na lidi. Běhej lesy, ryze komerční akce pro stovky a možná tisíce běžeckých nadšenců, se jeví jako dobrá příležitost. I přes občasnou reklamu na Facebooku mě tato událost doposud nechávala klidným, ale když mi přišla do emailu pozvánka od kolegů, navíc s příslibem placeného startovného, po krátkém rozmýšlení jsem se nakonec přihlásil.
Horská výzva 2021 v Jeseníkách aneb Výzva po pěti letech znovu přijata
Je tomu bez pár dní přesně 5 let, co jsem si naposledy připevnil startovní číslo s logem Horské výzvy a ve dvojici spolu s parťačkou Míšou vyrazil na trasu šumavského závodu. Od té doby se toho hodně změnilo – do našeho každodenního slovníku se vloudila slova jako Covid, rouška nebo karanténa, Horská výzva se otevřela i jednotlivcům a v neposlední řadě už dokážu uběhnout ve slušném tempu nejen pár prvních kilometrů, ale rovnou celý závod.
Jarní Den cesty 2021 podhůřím Šumavy aneb šlo to, ale hodně to dřelo…
Den cesty je tak trochu punková akce. Bez zázemí a oficiálního organizátorského servisu, jen se společným místem startu a naplánovanou trasou v délce, kterou během 24-hodinového limitu zvládnou zdolat jen ti nejlepší z nejlepších. Letošní trasa s podtitulem Extra COVIDový kopírovala podzimní z loňského roku, startovala v Klatovech na nádraží a ve své maximalistické podobě končila v Soběslavi a měřila přes 183 kilometrů. A na startu jsem byl i já…
Stovka Podkrkonoším 2020 aneb bláto, louže, marast, zima, déšť a sníh
Letošní, až na prosinec posunutá Stovka Podkrkonoším byla již mou třetí stovkou tohoto jména v pořadí. A přesně podle lidového rčení “do třetice všeho dobrého i zlého” jsou mé pocity trochu smíšené. Na straně jedné jsem nadšen svým skvělým sportovním výkonem, možná nejlepším, jakého jsem za 8 let chození a běhání po horách dosáhl, na straně druhé jsem mírně zklamán z organizace závodu. Ale celkově se mi to nakonec líbilo, takže konec dobrý, všechno dobré… 🙂
Rakovnická 100 2020 aneb pohodové loučení s létem
Rakovnická 100 v půlce září? Proč ne, v letošním bláznivém pochodnickém ročníku je možné všechno. Když to navíc vypadá, že to může být na dlouho poslední organizovaná stovka, není proč otálet s registrací. Stovka je to navíc pěkná, proti loňsku s mírně pozměněnou trasou, se skvělou organizací a famózními občerstvovačkami. A také slibnou předpovědí počasí, které občas umí být na podzim docela nevyzpytatelné…
Beskydská sedmička 2020 anebo časovka v AntiCovid režimu
Když jsem se počátkem roku 2020 hlásil, možná trochu domýšlivě, na jedenáctý ročník Beskydské sedmičky do kategorie jednotlivců, největší obavy jsem měl z přísného časového limitu na vrcholu Travného, tradičně oddělujícím zrno od plev. A samozřejmě z obecného DNF, v loňském roce až příliš častém. Uběhlo ale jen pár měsíců a všechno je jinak. Přičemž fakt, že se až na vrchol Travného vůbec nejde, patří spíš k těm drobnějším změnám.
Týnišťské šlápoty 2020 aneb pekelná výheň v Orlických horách
Jubilejní 30. Týnišťské šlápoty jsou úspěšně za mnou. Pod vedením Olafa a jeho pomocníků to byla další společensko-pochodnická akce, která už dlouho patří mezi ty nejlepší široko daleko. Opět byla k dispozici skvěle značená, avšak velmi dlouhá a náročná trasa z Náchoda do Týniště, občerstvovací stanice z říše fantazie a milí a pohodoví organizátoři skoro na každém rohu. A také pravé, nefalšované letní počasí, v letošním roce tak vzácné…
Červenokostelecká 100 2020 aneb asfalt, trail, a nakonec i pár kopců
Má třetí letošní stovka a třetí premiérová účast na daném podniku. Tentokrát jsem se vypravil na Broumovsko, kde se konala Červenokostelecká 100. Měla to být rychlá stovka s minimální pořadatelskou podporou, se spoustou asfaltu a několika hezkými trailovými úseky, na které zaútočím na svůj rekordní stovkařský čas. Ale jak se už stává tradicí, předpoklady a realita se občas trochu míjejí. Nakonec to ale byla vcelku povedená sobotní procházka.
Pochod krajem severočeských jednotek 2020 aneb “Bahna” ve Středohoří
Za normálních okolností bych teď měl bolavé nohy a v hlavě čerstvé zážitky z Krkonoš, protože víkend v polovině června tradičně patří Krakonošově stovce. Letos je ale všechno jinak, a tak mířím po dálnici D8 na severozápad do městečka Terezín, odkud ráno startuje pochod s trochu kryptickým názvem Pochod krajem severočeských jednotek. Těším se, protože České Středohoří znám jen málo. Jen kdyby už konečně přestalo pršet…!
Krajem Bitvy u Lipan 2020 aneb moje první “běžecká” stovka
175. Přesně tolik dní uplynulo od chvíle, kdy jsem naposledy stál na startu pochodu na 100+ kilometrů. Ne ztráta formy nebo snad zranění, ale miniaturní vetřelec zvaný SARS-CoV-2, způsobující nemoc Covid-19, převrátil svět vzhůru nohama a hromadné akce byly jednou z jeho mnoha obětí. Teprve po třech měsících omezení bylo možné vrátit se k relativně normálnímu žití, a jedním z důkazů byl právě tento pochod konaný v Českém Brodě.
Pražská 100 2019 aneb na Prahu od západu a zase nic… (DNF)
Číslo sedm. Pro někoho šťastné, pro jiného nikoliv. Již sedmkrát jsem byl na startu dálkového pochodu Pražská stovka. Sedmkrát jsem se těšil na desítky kilometrů v náročném terénu, nepříznivém počasí a převážně za svitu čelovky. Sedmkrát jsem doufal v úspěšné zdolání všech Olafových nástrah a vítězný příchod do pražských Modřan. Bohužel, již šestkrát jsem neuspěl. A i sedmý sen se začal hroutit nečekaně brzy, dokonce možná ještě před startem…
Beskydská sedmička 2019 aneb na startu dva, v cíli jen jeden…
Organizátoři masového přechodu Beskyd při třetím ročníku v roce 2012 vyprofilovali téměř dokonalou trasu – sedm vrcholů nad 1000 metrů, “přímou” trasu bez nudných vraceček, start v Třinci a cíl ve Frenštátu. Od té doby téměř všichni doufají, že se tuto trasu podaří beze změn uchovat i pro ten následující ročník. A téměř všichni jsou každý rok zklamáni, že se to více či méně nepodařilo. Nejinak tomu bylo i letos, kdy byl na programu jubilejní, desátý ročník Beskydské sedmičky.
Skalní hrádky Labských pískovců 2019 aneb 29 hodin v Českém Švýcarsku
Po loňském, vcelku povedeném pochodování Českým Švýcarskem a Lužickými horami jsem celkem bez přemýšlení nahlásil účast i na letošní rok. Jen tak mimochodem jsem zaregistroval, že trasa má být delší a klikatější, navíc ani předpověď počasí neslibovala zázraky. Nic z toho mě ale neznervóznilo, před očima jsem měl jen loňskou příjemnou procházku. O to studenější sprcha na mě druhý srpnový víkend v Krásné Lípě čekala.
Krakonošova 100 2019 aneb fiasko v Krkonoších… (DNF)
Letošní Krakonošova 100 byla plná novinek, alespoň z mého pohledu. Poprvé se startovalo ve vlnách podle výkonnosti z nově opraveného Náměstí Míru ve Vrchlabí. Poprvé se oddělil kontrolní čip se startovním číslem od itineráře a mapy. Poprvé se dramaticky změnila léta pouze více či méně kosmeticky upravovaná trasa, i občerstvovačky byly vesměs nové. A poprvé jsem tento pochod nedošel až do cíle. Ach jo…
Rakovnická 100 2019 aneb řeky, potoky, brody a jeden přívoz na Křivoklátsku
Je to již tři roky, co jsem se jednoho sobotního rána vydal na výlet do Rakovníka, abych si tam v rámci Rakovnické 60 prošel okolí a prohlédl si krásy Křivoklátska. Dost se toho od té doby změnilo, změny se však udály i v Rakovníku – účastníků zase výrazně přibylo, k dispozici mají i několik tras navíc, ale hlavně je mezi nimi i čistokrevná stovka. A právě na tu jsem se letos vypravil.
Fabiánova 100 2019 aneb jarní očistec ve východních Brdech
Není příliš obvyklé, abych během jednoho měsíce absolvoval dva pochody na skoro stejném místě. Ale protože se jedná o Brdy, které mám aktuálně skoro “za barákem”, a první z pochodů se odehrával v jihozápadní části u Spáleného Poříčí, nebyla má účast na Fabiánově stovce alias Brdské stezce žádným nudným opáčkem. Navíc jsem měl Brdům co vracet, zatím to tam pro mě vždy dopadlo neslavně.
Brdskými hvozdy 2019 aneb potřetí v Brdech a zase bez úspěšného konce (DNF)
Zbrusu nový pochod nazvaný Brdskými hvozdy byl mým třetím pokusem o úspěch v místech, které byly veřejnosti ještě nedávno uzavřeny. Od počátku se vše sice vyvíjelo slibně, ale obrovská porce kilometrů po tvrdém povrchu (asfalt a podobné, chodidlům nepřátelské materiály) na mých nohách po 100 kilometrech zanechala takovou paseku, že jsem při představě dalších minimálně 30 kilometrů raději hodil flintu do žita…
Pražská 100 2018 aneb tři řeky s Olafem (DNF)
Jubilejní 25. ročník Pražské stovky sliboval návrat ke kořenům. A to nejen svou trasou, startující i končící v Praze – Modřanech a plánující účastníky zavést na ta nejkrásnější místa na jih od metropole, ale i svou délkou čítající ještě “snesitelných” 125 kilometrů. Což proti letům minulým představovalo značné zkrácení. Není proto divu, že se na start postavilo hned 317 odvážlivců.
Stovka Podkrkonoším 2018 aneb babí léto na stovce (skoro) bez kopců
Tak ještě jednou a naposled, sporťáku! Jednoduchá stovka NEEXISTUJE, jasný? Že trasa nevede přes Sněžku, do pěti černých sjezdovek, skrz neprostupné pralesy, rozlehlé močály či není zapadaná půl metrem sněhu neznamená, že to bude procházka růžovou zahradou a že to můžeš podcenit! Rozumíme si? Dobře, tak na to mysli, jinak si koleduješ o malér! A teď odchod a nandej jim to!!
Beskydská sedmička 2018 aneb reparát na jedničku. S větvičkou!
Již pár týdnů po loňském neúspěchu jsme si s Jirkou řekli, že pokud to bude jen trochu možné, dáme si letos plnotučnou Beskydskou sedmičku ve své nejdrsnější podobě ještě jednou. Takže jsem se koncem srpna částečně nemohl dočkat a částečně měl hodně sevřený žaludek, protože mít druhé DNF za sebou by byla… no, hodně nepěkná věc. Jen z toho počasí jsem měl obavy. Velké obavy…
Skalní hrádky Labských pískovců aneb má premiéra na severu Čech
Ačkoliv se na severu Čech koná hned několik vesměs zimních a jarních dálkových pochodů, pro mě osobně to zatím byla Terra incognita. To se však mělo změnit v polovině srpna, kdy se konal další ročník pochodu nazvaného Skalní hrádky Labských pískovců. A protože jsem byl po Týnišťských šlápotách na vlně, rozhodl jsem se dát si před Beskydskou sedmičkou ještě jednu přípravnou akcičku.
Týnišťské šlápoty 2018 aneb od dubu konečně až k dubu!
Jo, jo, jo, jo a ještě jednou JO! Olafův organizátorský skalp se konečně houpe na mém virtuálním pochodnickém opasku a já tomu stále tak trochu nemůžu uvěřit. Dokončil jsem Týnišťské šlápoty, zdolal jsem 120+ kilometrů s převýšením 3800+ metrů! Vyrovnal jsem se s horkem, suchem i bouřkou, a zároveň vylepšil rekordní záznam v kolonce nejdelší pochod. Ale hlavně, a to především, jsem se celou cestu výborně bavil.